Při náledí se brzdná dráha oproti suchu prodlouží až čtyřnásobně. Za nehody nejčastěji mohou prudké pohyby a zbrklost

Jedním z nejčastějších mylných předpokladů je domněnka, že pokud teploměr ukazuje teplotu vyšší než nula stupňů Celsia, tak náledí nehrozí.

Skutečně nebezpečné je především lokální náledí, se kterým řidič nepočítá a které často vzniká náhle a v místech, kde by jej nikdo nečekal.

Právě brzdná dráha se při náledí mnohonásobně prodlužuje. Jestliže při devadesátikilometrové rychlosti automobil zastaví na suché vozovce na sedmdesáti metrech, na mokru zabrzdí na metrech devadesáti. Pokud je však vozovka namrzlá, prodlužuje se brzdná dráha téměř na čtvrt kilometru.

Obzvláště nebezpečným jevem, který při teplotách okolo nuly vzniká, je takzvaný černý led. „Černý led je tenoučká průsvitná vrstvička ledu na asfaltu, který vypadá, jako by byl jen mokrý nebo dokonce suchý. Řidič si jej velmi často nevšimne a auto na černém ledu je prakticky neovladatelné,“ říká Jiří Markusek z Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje a přidává radu, jak se chovat, když řidič zjistí, že se jeho vozidlo nachází na ledu. „Řidič by měl zapomenout na prudké manévry s volantem a prudké brzdění. Musí jet plynule, bez náhlých změn směru či rychlosti. Plynule, opatrně,
a hlavně s předvídavostí, kde by mohlo náledí být nebo vzniknout.“

Nejvíce nehod na náledí se stane v zatáčkách, kde osoba za volantem podcení povětrnostní podmínky, najede na led a dostane se do smyku.

Při teplotách kolem nuly je zapotřebí uzpůsobit jízdu, být maximálně obezřetný a především nepanikařit.