Středa 22. listopadu 2017
svátek má Cecílie, zítra Klement
    Mám strach ze svého ex!

    Bývalý manžel chce unést dceru do Turecka! Už roky se před ním skrýváme!

    10.07.2015 00:00 / váš příběh google+ twitter facebook

    Život někdy přináší hodně zvláštní situace, někdy dost drsné. Člověk se někdy zamiluje a pak zjistí, že svého partnera vůbec nezná. Jako v příběhu, kdy se žena bojí svého ex, protože jí chce unést dceru do ciziny!

    únos lupa
    Žena se bojí, že její bývalý manžel unese dceru do zahraničí! | Profimedia

    Sedím v polorozpadlém domě na okraji města a celá se třesu. Pevně k sobě tisknu moji pětiletou dceru Amálku a se strachem v očích se dívám ke vstupním dveřím. Při sebemenším hluku s sebou cuknu a přepadne mě panický strach, že nás bývalý manžel po dlouhých dvou letech našel a splní to, čím mi před rozvodem vyhrožoval!

     

     S Amarem jsem se potkala, když mi bylo pouhých dvacet let. Na narozeninové oslavě mého kamaráda jsem na něm mohla oči nechat. Už od pohledu bylo jasné, že je to cizinec. Měl krásnou tmavší pleť a neuměl moc dobře česky. Ale ty jeho oči. Mohla jsem se do nich dívat dlouhé hodiny a jen mlčet. Po naší první schůzce jsem si byla naprosto jistá, že s ním chci zestárnout.

     

    Netrvalo dlouho a představila jsem ho rodičům. Z muže mých snů však nebyli vůbec nadšení a ani se to nepokusili skrývat. Tvrdili, že z něj nemají dobrý pocit a že bude nejlepší, když to s ním ukončím hned. Cizince by v rodině nestrpěli. Strašně jsme se ten večer pohádali. „Nechci vás už nikdy vidět. Nepřejete mi štěstí,“ křičela jsem a po tváři mi stékaly slzy.

     

    Po měsíční známosti se mi Amar svěřil, že je silně věřící muslim. Bál se mi to říct dřív kvůli předsudkům, které o nich někteří lidé mají. Měl strach, že bych ho kvůli jeho víře opustila. Hlupáček. Neviděla jsem v tom žádný problém a na oplátku za svoji upřímnost jsem si ho k sobě hned druhý den nastěhovala. Zaslepená láskou jsem za půl roku od poznání stála před oltářem a stala se jeho ženou.

     

    Začalo však peklo na zemi. Z milého a pozorného muže se stal tyran, který mě každý den mlátil a nutil mě k modlitbám. Zakázal mi dokonce jíst vepřové maso, které jsem tolik milovala. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, málem jsem omdlela. Doufala jsem, že ho malá změní, ale šeredně jsem se pletla. Po jejím narození začal chorobně žárlit a kontrolovat mě. Rodinnou kasu držel on a já jsem z mateřské neviděla ani korunu. Někdy i dvacetkrát denně mi z práce volal, kde jsem a co dělám. Když přišel domů, začaly žárlivé scény. Nevěřil mi, že jsem mu věrná. Mlátil mě každou noc, někdy i před Amálkou.

     

    Neměla jsem kam jít. Rodiče jsem od osudné hádky neviděla. Přetrpěla jsem tři roky. Poslední kapkou bylo, když uhodil Amálku. Požádala jsem o rozvod. Když to zjistil, rozzuřil se do nepříčetnosti. Vyhrožoval, že malou unese do Turecka, kde má rodinu, a já skončím na invalidním vozíku. Ještě ten den jsem malou vzala, vybrala z tajného účtu peníze, které mi naspořili rodiče, a pronajala si starý domek na druhé straně republiky. Peníze mi však pomalu docházejí. Nevím, co budu dělat, až budu na suchu. Jediné co vím, že když nás Amar najde, budu malou chránit vlastním tělem. 

    pop | bleskove.cz

    Témata: Život, strach, únos
    Komentáře ke článku
    loading...