Středa 23. května 2018
svátek má Vladimír, zítra Jana

    hpl lockers wholesale shower cubicles compact laminate lockers phenolic resin countertops best lockers manufacturer

    ISTANBULSKÁ ÚMLUVA

    Zdechovský: Proč chce naše vláda bojovat proti násilí v muslimských zemích?

    16.05.2018 12:00 / politika google+ twitter facebook

    Úřad vlády potvrdil 100% právní nadbytečnost Istanbulské úmluvy, přesto se jí rozhodl Andrej Babiš (ANO) ratifikovat. Proč ratifikovat smlouvu obsahující násilí na ženách objevující se v muslimských zemích je mi záhadou, reagoval na tento krok europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

    Zdechovský Tomáš lupa
    Istanbulskou úmluvu považuje Tomáš Zdechovský v ČR za nadbytečnou | Archiv

    V souvislosti s blížícím se datem projednání ratifikace Úmluvy Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, spíše známé jako Istanbulská Úmluva, Zdechovský podle svých slov stále častěji slýchá, že když už nám to „EU nadiktovala“, musíme ji přijmout, ačkoliv k ní existují oprávněné výhrady a například pro Českou republiku Úřad vlády potvrdil 100% právní nadbytečnost, protože všechny vyžadované zákony už máme.  

    V Česku bych se spíše soustředil na vymahatelnost práva než na ratifikaci Istanbulské úmluvy a následnou povinnost plnit gender přání deseti žen, říká Tomáš Zdechovský.
     

     

    EU ale nic nenadiktovala, tvrdí europoslanec. „Tak předně je nutné říci, že smlouvu přes velký odpor lidovců ČR podepsala a sama se tak přímo zavázala i k následné ratifikaci. A jak už je přímo v názvu, Úmluva je od Rady Evropy, což je mezivládní organizace principiálně podobná spíše OSN. Sdružuje 47 zemí včetně například Turecka nebo Ruska. Úmluvu od Rady Evropy můžeme bez jakýchkoliv následků odmítnout,“ vysvětlil Zdechovský. Aby se tak nestávalo, předkládá Rada Evropy své návrhy i Evropskému parlamentu, aby získaly větší legitimitu. Podobně se tak stalo v roce 2016, kdy byla předložena Istanbulská úmluva. „A v parlamentu jsme ji drtivou většinou hlasů (80 % proti, zdrželo se jen 1 % europoslanců) odmítli jako nesmyslnou a příliš zaměřenou na podporu genderové ideologie, což by ženám v konečném důsledku příliš nepomohlo a silně by to znevýhodnilo muže, kterých se stalking a další formy domácího násilí týkají také, ačkoliv nezpochybňuji, že v menší míře,“ poznamenal Zdechovský.

     

    Argumentem evropských lidovců k odmítnutí bylo také to, že vědí, jak fungují mezinárodní smlouvy. Jakmile se ratifikují, je prakticky nemožné od nich odstoupit, a zvláště vyvázání se z lidskoprávní smlouvy by pro zemi byla mírně řečeno diplomatická sebevražda. „Každá podobná smlouva pak slouží jako podklad pro vznik dalších smluv, kdy se ty následující odmítají o poznání hůře, protože už se přeci jednou souhlasilo. A to je proč chápu příslib Andreje Babiše genderovým neziskovkám jako naprosto nepromyšlený,“ uvedl lidovecký politik.

     

    Istanbulská smlouva se týká především násilí v muslimských zemích

     

    Nádherně nadbytečnost celé úmluvy vystihla její zastánkyně, právnička Veronika Ježková na portálu křesťanského Rádia Proglas. Úmluva podle ní uvádí přehled závažných trestných činů. Trestní a jiný právní postih by měl být zajištěn u následujících skutků:

    · Fyzické týrání;

    · Psychické týrání;

    · Nebezpečné pronásledování (stalking);

    · Sexuální násilí, včetně znásilnění;

    · Sexuální obtěžování;

    · Vynucený sňatek;

    · Mrzačení ženského genitálu;

    · Vynucený potrat a vynucená sterilizace.​

     

    Jenže všechny tyto skutky jsou už v Česku dávno trestné. Vynucené sňatky nebo mrzačení ženských genitálií je navíc problém především v muslimských zemích. „Proto je nutné se ptát, proč by takovou smlouvu měla Česká republika ratifikovat? Prostě ukazuje se jako nadbytečná a vypadá to, že Istanbulskou úmuvu tady nikdo nečetl,“ konstatoval Zdechovský. Zastánci Úmluvy tvrdí, že kritici s tím genderem přehánějí, vůbec to o něm není, je to jen o domácím násilí a slovo gender tam je „možná jednou“. „Spočítali jsme to, přímo v Úmluvě je 20x a z tohoto pohledu je zarážející i Článek 6 – Politika citlivá ku genderovým problémům: ,Strany se zaváží, že při implementaci a vyhodnocování dopadu ustanovení této úmluvy budou zohledňovat genderové hledisko a že budou prosazovat a aktivně naplňovat politiku rovnosti a dělby pravomocí mezi ženami a muži.´,“ podotkl Zdechovský.

     

    Nemá ale podle něj smysl hádat se nad textem Úmluvy, když už máme k dispozici první hodnocení zemí expertní skupinou GREVIO, která kontroluje, jak reálně země vše dodržují a co po nich chce, aby napravily. A praxe hovoří jasně, gender je v hodnoceních jedním z nejdůležitějších hledisek. GREVIO by měla být genderově vyvážená skupina, jde však o 10 žen, které například Dánsku vytkly, že problematiku domácího násilí řeší příliš neutrálně a musí více zohledňovat genderové hledisko. Rakousku zase pochválily některé genderově sensitivní učebnice a příručky už pro mateřské školy, měly by být ale povinné a používané ve všech školkách. Obě země také dostaly pokyn vyčlenit více finančních prostředků pro ženské neziskovky. Mají 3 roky na nápravu.

     

    „Toto jsou pro mě jasné důkazy toho, že máme s kritikou pravdu a výklad Úmluvy je v reálu ještě více dynamický, než jsme se obávali. Řešit domácí násilí a násilí na ženách je rozhodně důležité a potřebné, ale konkrétně v České republice bych se spíše soustředil na vymahatelnost práva než na ratifikaci zrovna Istanbulské úmluvy a následnou povinnost plnit gender přání deseti žen,“ dodal Zdechovský.​

    pop | bleskove.cz

    Komentáře ke článku
    loading...