Čtvrtek 21. září 2017
svátek má Matouš, zítra Darina
    NEDĚLNÍ ROZHOVOR

    ŠPINAROVÁ - rozhovor, z kterého mrazí! Budu zpívat jen do doby, dokud mě lidem nebude líto!

    09.04.2017 11:30 / celebrity google+ twitter facebook

    V polovině ledna Bleskove.cz přineslo exkluzivní Nedělní rozhovor se zpěvačkou Věrou Špinarovou. Týkal se její profese, života, rodiny. Byly ale věci, na které se nedostalo, nebo je nakonec nechtěla tak úplně ventilovat. Pronesla, že třeba příště, nebo v nadsázce - až tady třeba někdy nebude... Právě dnes uplynuly dva týdny, co tato malá dáma s velkým hlasem navždy odešla! Je tedy asi na místě, dát tu druhou část, i když z některých věcí místy až mrazí…

    Špinarová lupa
    Věra Špinarová v posledním rozhovoru pro Bleskove.cz prozradila, do kdy chce zpívat! | Archiv ČTK

    Jak se, Věro, cítíte? Vypadá to, že máte energie na rozdávání?

    To opravdu jen tak vypadá! Nejsem v situaci, kdybych to zpívání chtěla zabalit, ale rozhodně nemám energie na rozdávání, jak si někteří myslí. Tu rozdávám hlavně publiku. To mě hodně nabíjí. Vím ale, že do osmdesáti rozhodně zpívat nebudu! 

     

    Proč by ne, vždyť vám to skvěle zpívá a je vidět, že vás to baví!

    Jsem realista! Jednak zdravotně na tom nejsem zase až tak dobře. A taky vím, jak jsem na tom se silami a tak dále. Víte, každý si myslí, jak jsme my zpěváci na tom skvěle. Že si odzpíváme dvě hodiny, sbalíme prachy, opijeme se a jedeme domů. Ale tak to vůbec není! Kolikrát jsem sedm hodin v autě, zpívám hodinu dvě. Buď jedu zase zpět, to člověk přijede třeba ve čtyři ráno a upadne pomalu do bezvědomí, nebo přespí a jede se dál. Fakt to není sranda. Ti lidi to nevidí. Já to povolání miluju, ale sil mi taky ubývá. 

     

    Neříkejte, že přemýšlíte o tom, že byste chtěla skončit s kariérou?

    To neříkám, že teď hned. Ale vím, že to tour s Heidi (Janků) je asi poslední, co pojedu. Pak možná ještě jedno malé k nové desce, kterou bych ještě ráda udělala. Ale už jinak nikdy s nikým jiným ne! Vážně ne!

     

    Vždyť s Petrou Janů jste dvakrát objely republiku, včetně Slovenska. To bylo přeci skvělé!

    No, to bylo… (odmlčela se na chvíli Věra Špinarová) To první ještě jo, ale to druhé.. Jsem blbá, že jsem se do toho nechala překecat. Kdybych tušila, co to bude, že to pak odnesu na zdraví, a jaký to bude zápřah, nikdy bych nesouhlasila. Když jsme byly v půlce toho druhého turné, tak jsem vážně myslela, že to už nedám, že se na to vykašlu. Že prostě řeknu, končím, už nemůžu…  

    Věra Špinarová zemřela 26. března ve věku 65 let na komplikace po kolapsu organismu!
     

     

    Ale neudělala jste to!

    Nakonec ne, protože jsem měla zodpovědnost hlavně vůči fanouškům, kteří na mě přišli. Říkala jsem si, co si o mě asi pomyslí. Ti by mi to asi neodpustili. Ale to turné mě opravdu stálo kus života… Vždyť jsem pak byla skoro měsíc v nemocnici a další měsíce se dávala dohromady...

     

    Jak se vám zpívalo s Petrou Janů?

    Tak my jsme vlastně měly každá svůj koncert a pak jsme měly nějaké věci společné. Jako ona je dobrá holka. Dobrá zpěvačka. Ale už opravdu nikdy. Ne kvůli Petře, to ne... Ale prostě tohle už ani diváky nemůže snad ani bavit. Dvě podobné baby vidět, slyšet... Budu upřímná - jako neužila jsem si to. Vážně ne… 

     

    A na turné s Heidi Janků se tedy těšíte, to si užijete?

    To je něco jiného! Každá jsme jiná. Máme k sobě blízko i lidsky, jsme vlastně rodina. Já mám své publikum, ona svoje. Já jsem taková ta klasika, Heidi je ta holčička rozdováděná. Je skvělá a líbí se mi, jak ona dokáže tím svým - Když se načančám - lidi rozparádit, roztančit, roztleskat. Heidi mám moc ráda. Na to se fakt těším, i kdy jsem taky původně nechtěla. Ale je kravina, jak někde psali, že jsme sokyně v lásce. Vždyť já jsem ráda, že Ivoš má tak úžasnou ženskou, že se o něj stará a jsou spokojení. Vážně z toho mám radost. Je to táta mého syna...

     


    Proč jste vlastně šla do tour s Heidi?

    Když jsme dojely s Petrou Janů to druhé turné, řekla jsem, že už nikdy, nikdy, nikdy a znovu nikdy. Pak přišel Adam, můj syn, a řekl, že bysme mohli udělat šňůru s Heidi. Řekla jsem mu, jestli se nezbláznil, že jsem mu jasně řekla, že turné už nechci. Pak mi to ale znovu prolítlo hlavou a souhlasila jsem. Protože jsem to tak najednou cítila. A jsem dneska ráda, že jsem na to kývla. Těším se na to….

     

    Zmínila jste syna Adama. Jaký máte vztah. On je váš manažer, kapelník. Nemá na vás velké nároky? 

    (smích) Má na mě takové nároky, jaké já mu dovolím (smích). Myslíte si, že bych dělala něco, co bych sama nechtěla, i když je to můj syn? Navíc on mě dobře zná, asi nejlíp, a taky ví, co unesu. Máme skvělý vztah. Miluju ho, svou celou rodinu. Mám bezvadnou snachu, úžasnou vnučku. To je to, co mě naplňuje kromě zpívání. Jsem za to šťastná. Dobře vím, že je hodně rodin, které nefungují. U nás je to naopak a ještě máme to štěstí, že spolu můžeme pracovat. 

     

    Vás lidi mají rádi proto, že jste “čitelná”, že jste si nikdy na nic nehrála. Nic jste nemusela předstírat. Nebo se pletu?

    Rozhodně nepletete! Hele, já jsem prostě taková, jaká jsem. Buď mě lidi berou, anebo ne. Tedy oni mě spíš berou a já jsem za to strašně ráda. Vždy jsem se odlišovala. Dělala jsem to, co jsem cítila. Někdy nahoru, někdy dolů. Ale jinak to neumím. Když se mi něco nelíbí, tak to řeknu a je mi celkem jedno, co si kdo myslí. Tak to mám, tak to cítím. A pokud berete člověka takového, jaký je, pak je to to nejlepší. Fakt jsem si nemusela nikdy na nic hrát. Ono se to ani nevyplácí. Všechno se pak ukáže....

     

    A co slavnou O2 arénu, nechtěla byste si vyzkoušet?

    Ne! Proboha ani za boha! Já obdivuju ty kolegyně, které se do toho hrnou. Některým se i divím, že si něco chtějí dokazovat... Hrozně ale obdivuju třeba Marušku Rottrovou, které si velmi vážím, že do toho jde. Nemám strach, že ona by to nevyprodala, ale obdivuju ji, že na to má nervy. Já bych to nedala. Jako host na nějakém koncertě, to asi jo. To si odzpíváte a jedete, ale abych tam dvě a půl hodiny stála sama a tisíce lidí nade mnou? A ani ten prostor mi nic neříká. Takže tohle není můj sen (dlouhý smích…)

     

    Je pravda, že Váš hit Jawa 250 jste původně vůbec dělat nechtěla, a přitom je to obrovský hit?

    Tak ne nechtěla… My jsme tehdy připravovali LP a tenkrát nějak Jiří Zmožek napsal něco, nazpíval to a já jsem mu to pak celé předělala. Řekla jsem, že tak, jak to napsal, že to zpívat prostě nebudu (smích). Já jsem inklinovala spíš k tomu rocku, big beatu. Mě se to zdálo spíš jako nějaká  lidovka.. Tak jsem mu to překopala a bylo. No a jak se to dneska lidem líbí.... Se musím pochválit, ne? (smích)

     

    Vaše klasické hity lidé znají, ale je písnička, kterou jste třeba nazpívala, máte ji ráda, ale není tak známá. Jaká to je? 

    Takových věcí bylo víc. Někteří si myslí, že mám jen ty dva tři hity Jawu 250, Jednoho dne se vrátím a něco sem tam ještě...  Ale těch skvělých věcí bylo hodně. Třeba nádhernou písničku A já Ti závidím od Pavla Vrby a Leška Semelky, nebo Měj mě rád, Já ten šlágr znám, Je mi líno… To jsou věci, které když třeba někde dám, tak si lidi myslí: Hele, Špinarka má zase nový hity… (smích). Přitom Špinarka je má roky, jen jak se v rádiích hrají dvě tři písničky, tak to lidi neví…. 

     

    Máte i po těch letech  trému? 

    Hroznou a čím jsem starší, tím je snad větší. Jsou to až takové “depresivní stavy”. Sklíčenost, někdy zoufalství, ale pak to překonám. Vylezu na jeviště a po druhé písničce jsem už ready. Já když mám trému, musím chodit… Někdo, když telefonuje, musí chodit a já to mám při trémě...

     

    Proto jste i ráda, že si po koncertech odpočinete na svém baráčku na venkově!

    Já tu bydlím natrvalo. Jsem maximálně spokojená. Do města bych bydlet už nikdy nešla. Ani kdyby mi Babiš dával těch 61 miliard, nebo kolik je ten slavný přebytek ve státní kase (smích).

     

    Co na svém publiku máte ráda a čeho byste chtěla ještě dosáhnout?

    Vážím si každého člověka, který přijde na můj koncert. Jsem vděčná za to, že někdy své těžce vydělané peníze dá za tu vstupenku. Ta skvělá atmosféra mezi lidmi je nepopsatelná. Nebo, když pak lidi přijdou a řeknou - paní Věro, vy jste mi dodala energii. Nebo, když řeknou, že třeba neprožívají dobré období a já jsem jim v tom nějak pomohla je rozveselit, nebo na chvíli zapomenout. To je pro mě největší odměna…. A čeho bych chtěla dosáhnout? Asi ničeho zvláštního. Asi zpívat, dokud to půjde, a když to nepůjde, tak si dát nohy nahoru a odpočívat. Sem tam někde vystoupit. Ale vážně nemám nějaké velké plány.

     

    Někteří zpěváci nebo herci říkají, že by si přáli takzvaně "odejít na jevišti". Je to podle vás póza nebo tomu rozumíte?

    Jak u koho! Když je ten člověk ve formě a dá se na něj dívat nebo se dá poslouchat, tak tomu rozumím. A třeba bych taky takhle jednou chtěla odejít… Ale pokud už nemůže, je ho lidem až líto a dělá to jen proto, že neumí včas sám odejít, je to smutný. Takže budu zpívat jen do té doby, dokud mně lidem nebude líto….

     

    nely | bleskove.cz

    Komentáře ke článku
    loading...